ByBike – po Las Palmas na žlutých kolech

ČLÁNEK JIŽ NENÍ AKTUÁLNÍ. Město koncem roku 2018 přešlo na zcela nový systém sdílených kol. Jmenuje se Sítycleta, oproti původnímu systému je zpoplatněn, ale přináší více kol, stojanů i vyšší kvalitu… Článek zde tedy nechávám jen z archivních důvodů, kdyby snad chtěl někdo zavzpomínat 🙂

Chystáte se strávit nějakou dobu v Las Palmas na ostrově Gran Canaria a rádi byste po městě cestovali na kole? Pak zaměřte svoji pozornost na lokální systém městských kol. Dostanete se na nich totiž skoro na všechna důležitá místa a to prakticky zadarmo. Než je ale začnete používat, je dobré znát pár místních tipu a triků 🙂

Jsem zvyklý se po městě pohybovat především na kole, protože není od věci se na cestě mezi gaučem a kancelářskou židlí aspoň trochu protáhnout. Výzkumy navíc ukazují, že do 5 kilometrů je to ve městě nejrychlejší prostředek vůbec. Proto když se přistěhuji do nového města, snažím se co nejrychleji opatřit si nějaký alespoň trochu pojízdný bicykl.

Stejně tomu tak bylo i v Las Palmas, kde jsem se velmi rychle všiml místního systému žlutých městských kol. Ty si můžete půjčit u několika speciálně k tomu určených stojanů a po čase je zase na u některého z nich vrátit. Ačkoliv ale celá věc na první pohled vypadá dosti jednoduše, již brzy nejspíš přijdete na to, že systém má určité mezery a že na vás čeká celá řada nástrah. Pro používání systému se proto hodí znát aspoň pár triků, které jsem se rozhodl pro vás sepsat.

Kartička je základ!

Pokud budete chtít využívat systém žlutých kol, budete muset provést dvě následující věci:

1. pořídit si žlutou tzv. Bono kartičku, pomocí něhož se kola odemykají,
2. zaregistrovat se na webu a následně si registraci dojít osobně potvrdit „k okénku“.

Žlutá karta má více funkcí a kromě toho, že si pomocí ní můžete půjčovat kola, dají se na ni nabít peníze a jezdit pak městskými autobusy téměř za poloviční cenu (jedna cesta pak bude stát 0,85 € namísto běžných 1,4 € při platbě v hotovosti). Kartu provozuje město a lze si ji pořídit na některém z těchto výdejních míst. U okénka stačí říct, že chcete Bono kartu a vydají vám ji na počkání. Pořizovací cena je 1,5 € a pokud ji budete chtít používat i na autobus, připravte si 10 €, protože minimální nabití je 8,5 €.

Druhou nutnou částí pro používání městských kol je registrace na webu. Zde přichází první potenciální problém, protože celý proces registrace trvá až tři pracovní dny (díky tomu se služba příliš nehodí pro lidi, co plánují ve městě strávit jen několik málo dnů). Po odeslání registračního formuláře se tedy připravte na to, že budete čekat až dva pracovní dny, než vám přijde e-mail s dalšími instrukcemi (proč to trvá tak dlouho se mě neptejte).

Pro provedení zaslaných instrukcí budete potřebovat telefon, na který vám přijde potvrzovací SMS (stačí české číslo s roamingem). Po zadání kódu, ale budete muset vydržet ještě dalších 24 hodin, než se budete moci osobně stavit se žlutou kartičkou a osobním dokladem „u okénka“ (zkoušel jsem tam jít dřív, ale fakt to rychleji neuměli). Zde jen něco odkliknou a konečně můžete kola používat.

Kde kola najdete

Las Palmas vlastně není úplně malé město (od jihu na sever má cca 10 km) a jeho velkou část tvoří obří sídliště v kopcích. Tam se ale jako turista nebo digitální nomád nejspíš nikdy nedostanete a budete se tak pohybovat pouze podle západního nebo východního pobřeží města, kde je naprostá rovina. Právě tam je tedy rozmístěno všech 13 dokovacích stanic, což je ostatně vidět i z mapy.

Mapa je celkem chytrá a s mírnou odchylkou dokáže ukazovat i stav jednotlivých stanic, takže se můžete dopředu podívat, jestli jsou na daném místě nějaká kola. Systém je ale využívaný poměrně dost, takže i když zrovna na daném místě žádná kola nejsou a vy zrovna nikam zásadně nespěcháte, často stačí pár minut počkat a mezitím někdo jiný přijede a kolo vrátí.

Pokud máte internet v mobilu, může se vám hodit i mobilní aplikace (Android, iPhone), která tuto mapu obsahuje také a na stav stanic se tak můžete podívat i přímo tam. Jen je dobré počítat s tím, že aplikace neukazuje vaše aktuální GPS souřadnice, takže pokud město a přesné umístění stanic neznáte, budete muset zapojit vlastní orientační smysl nebo použít ještě nějakou další mapu.

Vedle toho je dobré zmínit i další nedostatek a sice to, že aplikace sice obsahuje i mnoho dalších funkcí, ale při pokusu o jejich použití většině lidem padá. Reálně se tedy dá využít používat na zjišťování na stavu stanic, což ale pro běžné používání naprosto stačí.

Odemykání kola

Pro popis půjčování jsem nakonec vyčlenil celou podkapitolu, protože to je na celé věci často ta neproblematičtější záležitost. Teoreticky je to naprosto jednoduché, protože stačí stisknout tlačítko na stojanu a následně přiložit kartu ke čtečce. Pokud vše klapne, tak ve stojanu cvakne, vy můžete zamykací kabel vytáhnout ze stojanu a vydat se na cestu. Je to ovšem pouze teorie, která bohužel nevychází ve všech případech 🙂

První věcí je samotné přikládání karty ke čtečce. Celá věc je totiž mírně matoucí, neboť oblast určená k přiložení karty má přesně tvar dané karty, což poněkud svádí přiložit ji ke stojanu tak, aby to spolu pěkně lícovalo. Za několik měsíců strávených na Las Palmas už jsem slyšel už celou řadu zaručených způsobů jakým způsobem kartu ke stojanu přikládat, ale nakonec jsem objevil jeden, který mě osobně funguje vždy. Jde o to přiložit kartu ke stojanu tak, aby se její část s nápisem BONO GUAGUA bylo přímo uprostřed dané obdélníkové oblasti pro čtení. (I tak je ale potřeba počítat s tím, že některé stojany jsou poruchové a někdy je lepší vyzkoušet i některé z ostatních kol.)

Další věcí, kterou je ale dobré udělat ještě před odemčením kola je zkontrolovat jeho stav. Do doby používání místních kol jsem skoro ani netušil, co všechno může být na kole rozbité. Není tedy od věci zamknuté kolo zvednout za sedlo, pokusně šlápnout do pedálů, pozorovat jak se točí zadní kolo a následně se ho pokusit zabrzdit pravou brzdou. Díky tomu snadno zjistíte, jestli na kole náhodou není spadlý řetěz, jestli zadní kolo nějak zásadně nedrhne a jestli budete schopni zabrzdit. Také není špatné se podívat, jestli jsou obě pneumatiky nafouklé a jestli má kolo skutečně obě šlapky 🙂

Nyní to možná vyznělo, že všechna kola jsou absolutní vraky. Tak tomu není a zhruba dvě třetiny kol bývají typicky zcela v pořádku, ale problém je ten, že mezi vrácením a dalším půjčením je třeba vždy alespoň 15 minut čekat. Pokud byste si tedy omylem odemkli rozbité kolo a následně ho chtěli vyměnit za jiné, museli byste si tuto čtvrthodinu počkat (platí to mimochodem napříč celým systémem, takže dojít k jinému stojanu nestačí).

Za zmínku stojí také samotné vytahování zamykacího kabelu ze stojanu. Je dobré s ním příliš neotálet a hned jak ve stojanu cvakne, pokusit se rychlým tahem vytáhnout lanko ze stojanu . Někdy máte kliku a lanko vyskočí skoro samo, ale bohužel ne vždy. Stalo se mi vícekrát, že lanko zůstalo zablokováno a že systém to vyhodnotil tak, že jsem kolo zase jakoby hned vrátil. To je asi jedna z nejvíce frustrujících situací, která se vám při používání místních kol může stát, protože i v takovém případě musíte čekat těch zmíněných 15 minut. Proto je dobré být v tuhle chvíli obezřetný 🙂

Kudy jezdit po Las Palmas

Je fajn, že vedle systému kol je ve městě vytvořen i systém cyklotras. Chvíli trvá, než si je vychytáte, ale jakmile si najdete ty vlastní, cesta na kole po Las Palmas bude hračka. Některé jsou vyznačené barevným pruhem nebo symbolem kola, ale není to tak vždy. Žádnou jejich mapu jsem bohužel nenašel (na webu sice něco takového je, ale je to spíše tip na projížďku než popis reálného směřování cyklotras).

Hlavní trasy se ale dají popsat zhruba takto:

1. Promenáda táhnoucí se podle východního pobřeží a to od parku Santa Catalina až na úroveň čtvrti Vegueta (ideální tedy pro cestu z centra na čtvrteční tapas night).
2. Od parku Santa Catalina jihozápadně a to nejprve po ulici Fernando Guanartem a následně cykloobousměrkou po ulici Calle Secretario Padilla až k nákupnímu centru Las Arenas.
3. Pěší zónou po ulici Av. José Mesa y López od východního pobřeží po Plaza de España. Odtud vpravo vede krátká přípojka na cestu č. 2.
4. Uličkami od jihu na sever podle východního pobřeží (víceméně to kopíruje směr cesty č.1), ale zajíždí to k některým stojanům, které jsou dál o pobřeží. Tahle trasa je ale poněkud chaotická.

Automobilová doprava je tady mimochodem často podobně pomalá jako místní životní styl. A drtivá většina řidičů jezdí po městě velmi ohleduplně vůči chodcům a cyklistům. Ježdění na kole je tady proto např. oproti Praze učiněná radost!

Vracení kola

Ano, i vracení kola si zaslouží vlastní podkapitolu. A byť to není ta neproblematičtější část, je dobré vědět, jak se vyhnout případným potížím.

První věcí je fakt, že kolo můžete mít půjčené maximálně 60 minut. Pokud se vám nepodaří kolo v tomhle časovém horizontu vrátit, systém vám zablokuje možnost půjčení kola na 30 dní!! (Vzpomínám si, jak jsem jednou kolo vracel po 59 minutách a o tomhle jsem nevěděl.) Při vracení kola se vám na displeji vždy zobrazí, že vás daná půjčka stála 0 €, což svádí k tomu si myslet, že jste za pozdní vrácení penalizováni finančně. Tak to ale vůbec není a jedinou sankcí (byť poměrně razantní) je ono dočasné zablokování služby.

Druhá věc je vždy zkontrolovat, jestli bylo kolo skutečně správně vráceno. Úspěšné vrácení je signalizováno jedním krátkým pípnutím a zobrazením hlášky Returned na displeji. Pokud tohle proběhne, je všechno v pohodě a můžete jít. Stojany jsou ale poruchové a může se buď stát, že se kolo buď nezamkne, nebo občas i to, že se sice zamkne, ale stojan hlásí chybu a začne zběsile pípat 🙂

Místní kámoš mi poradil, že pokud se při vracení kola stane něco podobného, je dobré kolo vyfotit pro případnou pozdější domluvu s úředníkem. Ideálně tak, aby bylo zřejmé, že je kabel umístěn ve stojanu a také tak, aby bylo vidět pořadové číslo kola umístěné na rámu.

Na co je také dobré si dát pozor je používání kol v nějaké velmi exponované časy. Například během únorového Karnevalu (v tomto období jsou kola mimochodem v provozu pouze ve všední dny) nebo při některých větších čtvrtečních tapas nights ve Veguetě se může stát, že jsou v některé lokalitě stojany úplně plné a kolo není možné vrátit. V takovém případě není jiná možnost než zkusit u stojanu chvíli čekat na uvolnění, případě věc konzultovat s mapou a dojet k nejbližšímu prázdnému stojanu.

Spíš jako alternativa

Jak jste si mohli z článku odvodit, místní systém kol je velká zábava 🙂 Osobně jsem na těchto kolech najezdil po Las Palmas několik stovek kilometrů a i přes občasné problémy mi často pomohla na cestě na pivo a zpět. Kvůli výše zmíněným nedostatkům ale nelze na tento systém spoléhat například když máte být někde v přesný čas. Zákon schválnosti zde funguje dokonale a opakovaně se mi tak stalo, že zrovna když jsem kolo urgentně potřeboval, vznikl nějaký problém nebo zrovna nebylo žádné ve stojanu. Pokud ale nikam zásadně nespěcháte, určitě tomu dejte šanci a šlápněte do pedálů!

Chcete dostávat podobné tipy a informace z cest? Nezapomeňte mě sledovat na Facebooku nebo Instagramu.